Společná výstava učitelů a žáků SŠMG Český Brod – Liblice

15. května – 30. června 2024

Schodiště a předsálí Městské knihovny Český Brod

Škola není jen místem, kde se vyučuje, kde se dosahuje vzdělání a kde se připravují studenti na svá povolání. Škola je místem setkávání lidí, místem, kde se lidé vzájemně ovlivňují a mají-li štěstí, tak i vzájemně inspirují. V naší škole se tak naštěstí děje a nezáleží v tomto případě, zda patříte mezi učitele nebo žáky, tvorba a umění ruší zbytečné hranice a dopřávají nám zažít skutečnou demokracii a rovnost. To je magie tvorby, tvůrčí síly, která není jen prostředkem ke vzniku konkrétního díla, ale i vnitřním pohybem každého člověka směrem k opravdovému lidství. A škola přece, jak každý z nás ví, má být hlavně dílnou lidskosti...

Fotka ke článku

Daniela Adéla Dvořáková

učitelka kresby

Jako učitelka kresby a malby a zároveň fashion designérka nacházím ve tvoření nejen svou práci, ale i únik od reality. Když tvořím, cítím, jak se zbavuji každodenních starostí a čistím si hlavu. V mých modelech a pracích se odrážejí mé názory a myšlenky, které skrze svou tvorbu předávám ostatním. Designování oděvů mi dává jedinečnou příležitost vyjádřit se a zároveň ovlivnit, jak se lidé vidí a jak jsou vnímáni ostatními. Každé nové dílo je pro mě způsobem, jak se dělit o svůj pohled na svět a krásu, kterou v něm vidím. Tvoření tak pro mě není jen profesí, ale i způsobem života.

Fotka ke článku

Miroslav Hoza

učitel českého jazyka a dějepisu

Proč tvořím a co pro mě znamená tvorba? Na první pohled jednoduchá otázka, ale pro mě v podstatě nesmírně složitá a komplikovaná. Netroufnu si na ni jen tak, bez určitého rozpoložení, odpovědět. Navíc mám pocit, že bych zbytečně odkrýval svoji duši a svůj vnitřní svět. A to se mi po určitých životních zkušenostech pramálo chce.
Jediné, co mohu o své tvorbě sdělit, je to, že při ní zažívám absolutní svobodu a pocit štěstí. Tvorba se pro mě stala určitou závislostí, myslí, že velmi pozitivní, bez které si svůj život již nedovedu představit.

Fotka ke článku

Lukáš Jiřík

student 4. ročníku IT

Pro mě není fotografie pouhým záznamem okamžiku, ale způsobem, jak vyjádřit svou kreativitu a sdílet své pohledy na svět s ostatními. Fotografie pro mě představuje jedinečný způsob, jak zachytit krásu, emoce a příběhy, které by se jinak mohly ztratit v zapomnění. Každý snímek, který pořídím, je pro mě jakýmsi malým kouskem mého osobního příběhu, který se snažím sdílet se světem. Fotografie mě inspiruje k objevování nových míst, k setkávání s různými lidmi a zkoumání různých kultur. Je to pro mě nejenom umělecký projev, ale také způsob, jak se ponořit do světa kolem sebe a objevovat jeho krásu a různorodost.

Fotka ke článku

David Kouba

student 4. ročníku IT

Až se opět setkáme, mé srdce zatančí,
jako tulipány na jaře, co zpívají svůj tanec.
Jsi mým smíchem, mým sluncem, mým životním dnem,
moje radost, moje štěstí, můj sladký sen.
(úryvek z básnické tvorby)

Fotka ke článku

Hana Krejzlová

studentka 2. ročníku IT

Tvoření pro mě, jako introverta, představuje únik do světa, kde mohu být plně sama sebou. Nejraději kreslím, protože mi to umožňuje vyjádřit své myšlenky a emoce v klidu a tichu. Pro mě je tvoření způsob, jak se spojit se svým nitrem a najít klid v samotě. Je to můj tichý únik, kde mohu být autentická, aniž bych byla vytržena ze svého světa.

Fotka ke článku

Jakub Lacina

student 4. ročníku IT

Fotografování mi umožňuje zachytávat okamžiky, které se nikdy neopakují. Naplňuje mě a dává mi příležitost objevovat krásu ve všedních situacích. Stále podněcuje mou kreativitu. Zachycení sebemenší maličkosti může přinést úžasnou fotografii, a to je pro mě inspirující.

Fotka ke článku

Eliška Melmerová

studentka 3. ročníku IT

Ahojky, mé pravé jméno je sice Eliška Melmerová, ale pamatujte si mě radši jen jako Meli. Je to krátké a dobře se to vyslovuje. Je mi 18 let a malířkou chci být již od narození. Můj první úchop tužky byl už ve třech letech a tak nějak se mě to stále drží. I když se to nezdá, na uměleckou školu jsem se nedostala, a tak jsem pro ostatní teprve začínající umělec... a jéje, tady to smrdí nezkušeností, tak radši jdeme dál. Ne, ne, zkuste se alespoň na chvíli kouknout na mé dílo. Okořenila jsem ho svojí duší, což moc nových umělců nedělá. Ráda totiž kladu důraz na některé detaily, abych obrazu mohla dát důraz a ostrost, zároveň se snažím i o dobrou a jemnou stránku pohledu. A všeobecně vše, co nakreslím, jde z mé zatím pomotané hlavičky plné změn, chápání a nechápání a velkého chaosu. Tak snad se bude líbit a doufám, že se ještě někdy příště uvidíme.

Fotka ke článku

Pavel Moucha

učitel grafiky

Pro mě je umění jako klidný úkryt, kde se můžu ponořit do světa fantazie a svobodně vyjádřit své myšlenky a emoce. Je to prostor, kde nacházím odpočinek a harmonii ve tvůrčím procesu, který mi poskytuje únik od každodenního shonu a stresu. Když se ponořím do tvorby, cítím, jak se ve mně uvolňuje napětí a jak se moje mysl osvobozuje od starostí a povinností. Je to chvíle, kdy se propojuji s vlastním já a nacházím místo, kde mohu být naprosto autentický. Bez možnosti tvořit bych nebyl tím člověkem, kterým jsem, protože tvorba mě nejenom inspiruje, ale i formuje. Je to mé palivo, které mi dodává energii a smysl života a které mě neustále motivuje objevovat nové možnosti a hledat krásu ve světě kolem sebe.

Fotka ke článku

Vojtěch Najman

student 2. ročníku EP

Tvoření pro mě znamená únik od reality do světa, kde jsem svobodný vyjádřit svoji fantazii a emoce. Když se ponořím do focení, psaní nebo hudby, zapomenu na starosti každodenního života. Je to jakýsi uklidňující stav, kdy se ponořím do vlastního světa a najdu tam klid a harmonii. Tvoření mi poskytuje prostor pro sebereflexi a seberozvoj. Je to pro mě cesta k mentální svobodě a odpočinku od chaosu reality. Možnost tvořit jsou pro mne dveře do světa mých pravidel a řádu. Svým způsobem beru tvorbu jako cestu k rozvoji sebe sama.

Fotka ke článku

Nicole Pospíšilová

studentka 2. ročníku EP

Co pro mne znamená tvořit? Upřímně, tvoření je pro mne jistý relax či prokrastinace. Když se nudím, tak si jednoduše začnu něco kreslit, což mě zabaví. Když mám nápad, tak si ho nakreslím, což mi pomůže si to lépe představit. Neřekla bych úplně, že tvoření, kreslení či malování je má vášeň, ale rozhodně je to něco, co pro mne i tak dost znamená a baví mě to. Mou inspirací je většinou poslouchání písniček, které se občas v mých obrázcích odráží. Buď kreslím něco, co mi tu písničku připomíná, nebo mi to jen dodá lepší atmosféru ke kreslení. Mou další inspiraci, konkrétně pro kreslení krajinek nebo přírody, je většinou to, co vidím před sebou. Některé věci se mi zaryjí do paměti a poté si je přenesu na papír. Dělala jsem to tak od malička, kdy jsem viděla nádherný východ slunce, který jsem pak nakreslila mamince. Sice to nebylo úplně mistrovské dílo, ale radost to udělalo. Za tu dobu jsem se někam posunula a vím, že k mistrovským dílům mám stále hodně daleko, ale i z menší progrese mám velkou radost.

Fotka ke článku

Jan Šajbidor

učitel grafiky

Tvorba je pro mne darem, uměním. Je prací, odpočinkem. Volností i limitem, který je třeba hledat, zdokonalovat a překonávat a opět se vracet k počátku. Hledat cestu, jít cestou. Nalézat inspiraci, moci inspirovat. Být potichu, moci hovořit. Stavět, bořit. Prožívat smutek, žít štěstím. Nechat se ovlivnit, ovlivňovat. Snaha dosáhnout harmonie fyzické v souladu s duševní. Nekončící hledání dokonalosti a poznání myšlenky, formy.

Fotka ke článku

Šárka Šmejkalová

učitelka grafiky a bývalá studentka IT

Grafický design je pro mě více než jen profese; je to vášeň. Každý kousek mé práce odráží moje zkušenosti, pocity a myšlenky, transformované do vizuální formy. V každém projektu hledám způsob, jak zapojit svou kreativitu a technické dovednosti. Tvoření je pro mě proces neustálého učení se a objevování nových přístupů, které mě inspirují a motivují k další tvorbě. Tvorba pro mne není jen o konečném produktu, ale i o procesu, který je pro mě zdrojem radosti a osobního růstu.

Fotka ke článku

Ludvík Vlček

student 2. ročníku IT

Milý čtenáři, co pro mě znamená tvořit? Ohledně focení to znamená hlavně zábavu a zaznamenávání nejhezčích vzpomínek. Nejčastěji fotografuji v cizích zemích, protože mě baví, jak jsou samotné výsledky trochu exotické. Ne že by v našich krásných Čechách nebylo nic exotického, ale bohužel jako občan a vášnivý fotograf musím říct, že v porovnání se zeměmi, jako je Norsko, Dánsko ..., máme opravdu co dohánět. Nepovažuji se přímo za nějakého umělce, ale pokud mé fotografie či další výtvory, co mě za poslední léta napadly, někoho zaujmou, budu jenom rád, že má práce není ke kochání jen pro mě. Myslím si, že každý člověk má v sobě nějakého umělce, a pokud toho umělce v sobě samých najdete, doporučuji, nepotlačujte ho, ukažte celému světu, že jste pyšní na to, co jste vytvořili. Jsem rád, že se mi naskytla možnost vystavit svoji tvorbu, proto chci poděkovat hlavně Městské knihovně Český Brod za poskytnutý prostor a učitelce Tereze Nakládalové, která je velmi podporující a ochotná poukázat na díla svých studentů.

Fotka ke článku

Tereza Viktorová

studentka 3. ročníku EP

Co pro mě znamená tvořit? Znamená to pro mě všechno. Umění je mojí součástí. Pomocí něho vyjadřuji to, kým jsem. Nedokážu si představit život bez umění, kultury a sportu, protože nic na světě mi nenahradí ten pocit, když stojím na prázdném jevišti, oslepují mě světla reflektorů a já se dívám do hlediště plného lidí. Nebo když si můžu nandat sluchátka, poslouchat hudbu, sedět ve vlaku a skicovat lidi a věci okolo sebe. Každý obraz, každá skladba, tanec nebo text, který vytvořím, má svůj vlastní příběh. Příběh, který nedokážu říct nahlas. Inspirují mě lidi v mém životě. Lidi, na kterých mi záleží a kteří pro mě hodně znamenají. Každý tah je pro mě jakousi formou úniku z reality. Protože když kreslím, maluju, hraju na klavír nebo tancuju, tak mi na ničem jiném nezáleží, nic pro mě v tu chvíli není důležitější. V tu chvíli jsem sama sebou. V tu chvíli jsem to já.

Fotka ke článku

Amálie Vrbová

bývalá studentka IT

Tvorba pro mě znamená vstoupit do světa plného možností a nekonečných vyjádření. Každý snímek, který vyfotím, vypráví jiný příběh. Foťák mi dává možnost zachytit každodenní okamžiky, a tím je zvěčnit. Každý tvůrce má na svět trochu jiný pohled, a to dělá každou fotku výjimečnou. Není řeč jen o focení, ale i o následné editaci. Mojí zřejmou oblibou je fotit zvířátka. U těch malých potvůrek vždy najdu útěchu. Žádný klam a faleš, jen upřímné pocity. Navíc jsou děsně roztomilí.

Kateřina Žaloudková

Kateřina Žaloudková

studentka 2. ročníku EP

Tvoření je pro mě jako terapie. Zanese mě do jiného světa… do mého světa, kde si mohu dělat úplně cokoliv. Všechno, co se mi odehrává v hlavě, ten svět, který mě zanese mimo realitu, mimo starosti, které tady mám, přenesu na plátno nebo papír. Význam mého vystavovaného obrazu je, že život nelze dokončit. Vždy je něco nového, dokud člověk nezemře.

Kroužek

Výtvarný kroužek při SŠMG

vede Daniela Adéla Dvořáková

Tvorba je i společenská záležitost. Tvorba je způsob setkávání...